Via ferrata (něm. Klettersteig) neboli zajištěná cesta. Toto slovo ve mně už dlouho vyvolávalo touhu zkusit si na vlastní kůži tento druh turistiky. Navíc miluji cestování a proto jsem ani chvilku neváhal, zda využít nabídku podívat se do italských Dolomit...
Autem jsme vyjeli od jezera Lago di Misurina (silnice z Cortina d`Ampezzo směrem na Toblach) k chatě Auronzo (2320 m n. m.; horská silnice je zpoplatněna mýtem). Odtud jsme pokračovali pěšky po zpevněné cestě pod jižní stranou masivu Tre Cime di Lavaredo kolem chaty Lavaredo (2344 m n. m.) do sedla Paternsattel (2454 m n. m.).
Zde jsme se "nasoukali" do postrojů a vyrazili směrem k vrcholu Paternkofel. Cesta začala asi dvěma krátkými štolami z I. sv. války a mírným stoupáním a jen lehce exponovaná pokračovala až do štěrbiny Gamscharte /Forcella dei Camosci/ (2650 m n. m.). Na této cestě se nám naskytlo několik hezkých výhledů opět na masiv Tre Cime. Ze štěrbiny jsme pokračovali již obtížnějším terénem na vrchol Paternkofel /Monte Paterno/ (2744 m n. m.).
Po pokochání se krásnými výhledy a zavzpomínáním na tyrolského horského vůdce Seppa Innerkoflera, který zde v roce 1915 zahynul při pokusu o dobytí italskými Alpini obsazeného vrcholu, jsme sestoupili zpět do štěrbiny Gamschart. Odtud jsme klesali suťovým žlebem a dlouhým válečným tunelem až k chatě Locatelli /Drei Zinnen-Hütte/.
Zde končí zajištěná cesta. Na chatu Lavaredo se lze vrátit po širokém pohodlném turistickém chodníku (silnici). Tuto možnost jsme využili i my při naší zpáteční cestě. Od chaty Lavaredo k chatě Auronzo jsme šli po stejné cestě jako ráno. (Celý okruh lze samozřejmě absolvovat i v opačném směru.)
Zážitek to byl fantastický a budu na něj ještě dlouho vzpomínat. Všem doporučuji! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat